Jaro přichází aneb velikonoční půst a svátky s ním spojené

Včera byla Popeleční středa  - začátek velikonočního půstu. Trochu mě mrzí, že v poslední době pro většinu lidí kolem mě znamenají Velikonoce a vše s tím spojené, především jarní výzdobu v bytě a volno na velikonoční pondělí. Málo kdo se zajímá o tradice a dokáže vysvětlit, co všechny ty různě pojmenované středy, čtvrtky a neděle znamenají. Nejsem na tom o mnoho lépe, proto jsem se rozhodla zapátrat na různých zajímavých stránkách na internetu a vznikl z toho tento můj přehled. Třeba i Vás o něco obohatí..

 

 

 

Před Popeleční středou, kterou začíná 40 – denní období předvelikonočního půstu (nepočítají se do něho neděle) probíhá Masopust. Jedná se o třídenní svátek, který předchází Popeleční středě, je tedy stejně pohyblivý jako Velikonoce (1.únor – 7.březen). Masopustu většinou předcházela zabijačka. V tučný čtvrtek měl člověk co nejvíce jíst a pít, aby byl celý rok při síle. V neděli po bohatém obědě začínala hlavní masopustní zábava s hudbou. Většinou se protáhla až do druhého dne, proto se v oslavách plynule pokračovalo i v pondělí. Masopust vrcholil o masopustním úterku, kdy se konaly průvody maškar a divadelní představení.

Období předvelikonočního půstu:

Popeleční středa následuje po Masopustním úterku. V tento den kněz činí věřícím na čele kříž svěceným popelem, řka při tom - Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš. Tím připomíná pomíjivost pozemského života a nutnost pokání. Popel se získává spálením ratolestí rozkvetlých kočiček, které kněz již vloni (tedy téměř před rokem) posvětil o Květné neděli.

Černá neděle je první postní neděle. Nese název podle černého oděvu žen, který má připomínat ukřižování Ježíše Krista.

Druhá postní neděle - Pražná neděle nese název od postního pokrmu, zvaného pražmo. Pražení nedozrálého obilí patřilo k nejstarším způsobům jeho úpravy a zároveň i konzervace. Po upražení se obilí dále zpracovalo, případně roztíralo a používalo pro přípravu polévky.

Třetí postní neděle nese název Kýchavá neděle. V tuto neděli se totiž sloužila mše za odvrácení moru, jehož prvními příznaky bylo právě nadměrné kýchání. Od té doby také pocházejí ony známé zdvořilůstky 'Pozdrav Pán Bůh!' a 'Dejž to Pán Bůh!'. Pověra, že kýchání 'čistí hlavu', podporovala oblibu šňupání tabáku. Proto se ten den hojně šňupalo i kýchalo. Věřilo se, že kolikrát kdo tento den kýchne, tolik let bude živ.

Čtvrtá postní neděle, která je uprostřed postního období, nese název Družebná neděle. Radost nad tím, že již polovina půstu uplynula, se projevovala v družném veselí a zmírněním omezení společenských zábav. Název může být také odvozován od družby (tedy 'dohazovače' - jako známého Kecala z Prodané nevěsty), který ten den spolu se ženichem mohl navštívit domácnost vyhlédnuté nevěsty a připravovat tam námluvy.

Pátá postní neděle je Smutná neděle. Její název má v myšlenkách věřících navodit atmosféru soustředění na umučení a smrt Páně. Tradice spojené s umučením Krista se tu prolínají s prastarými 'pohanskými' zvyky - vynášení smrti (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, Mařeny) po překonaném zimním období.

Poslední šestá postní neděle nese název Květná neděle. Její název připomíná den příchodu Krista do Jeruzaléma. Všechna čtyři evangelia se shodují v líčení této události, kdy Ježíš projel městskými branami na oslíkovi uprostřed davů jásajících lidí, kteří mu doslova stlali cestu čerstvě osekanými palmovými ratolestmi. U nás tento den světí kněz kvetoucí ratolesti kočiček, které pak rozdává účastníkům mše.

Pondělkem po Květné neděli začíná Pašijový týden na památku Kristova utrpení, který vrcholí svátkem Velikonoc (ten je tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání) a Pondělím velikonočním. O tom ale zase až příště, až se budou velikonoce blížit ;).

A teď ještě pár slov k velikonočnímu půstu. Co se chápe postní dobou?  Pokud se domníváte, že se jedná pouze o určitou střídmost v jídle, byli byste drobet vedle. Postní období má daleko hlubší význam. A ať už se člověk považuje za věřícího či ne, v určité modifikované verzi prospěje každému.

V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života.  Člověk má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Půst v křesťanském slova smyslu tedy v sobě zahrnuje kromě zdrženlivosti  v jídle a abstinenci, i modlitbu, almužnu a dobré skutky.

Na stránkách www.vira.cz jsem našla tyto konkrétní kroky v postní době:

• Modlitba
• Půst
•  Almužna, činění dobra
•   Smíření

Taky se mi moc líbí, jak tam definují půst, proto ho tady cituji:

„Postem zdaleka není myšleno jen odepření si jídla. Půst je zřeknutí se čehokoliv, co je v našem životě postradatelné, zbytečné nebo překážející, co nás spoutává. Skrze něj dáváme ve svém životě větší prostor Bohu a máme možnost více poznat sami sebe.“

Několik tipů:
* Cvič se ve zdrženlivosti: v jídle, pití, kouření, sledování televize, nakupování...
* Dodržuj Popeleční středu a Velký pátek jako zvláštní dny půstu: jen jednou se najez dosyta a odřekni si maso.
* Přinášej páteční oběť - může mít různé formy: zřeknutí se masa, omezení konzumu. To, co je díky této páteční oběti ušetřeno, by mělo přijít k dobru lidem v nouzi. Smyslu páteční oběti odpovídají také různé formy osobní a společné modlitby stejně jako služba a pomoc druhým.
* Jako postní oběť dej stranou určitou částku peněz: pro hladovějící a jinak trpící

Zřeknutí znamená, když k nutkání "muset mít" řekneme ne. Zřeknutí se znamená svobodný, zodpovědný a uvědomělý život.

Nevím, jak vám, ale mně postní období rozhodně dává smysl a je úplně jedno, zda jste nevěřící a hledáte jen cestu sami k sobě, máte svoji specifickou víru nebo věříte jen v sílu přírody. Zkuste si každý v tomto postním období najít v tomto období něco pro sebe. Ať už skrze střídmost v jídle a pití alkoholu či v jiných věcech, skrze osobní motlitbu, díky které si uvědomíte, co všechno máte a za co můžete být vděčni nebo třeba skrze smíření se sebou samými. Já si svůj seznam rozhodně udělám.