Včera byla Popeleční středa
- začátek velikonočního půstu. Trochu mě mrzí, že v poslední době
pro většinu lidí kolem mě znamenají Velikonoce a vše s tím spojené,
především jarní výzdobu v bytě a volno na velikonoční pondělí. Málo kdo se
zajímá o tradice a dokáže vysvětlit, co všechny ty různě pojmenované středy,
čtvrtky a neděle znamenají. Nejsem na tom o mnoho lépe, proto jsem se rozhodla
zapátrat na různých zajímavých stránkách na internetu a vznikl z toho tento
můj přehled. Třeba i Vás o něco obohatí..
Před Popeleční středou, kterou začíná 40 – denní období
předvelikonočního půstu (nepočítají se do něho neděle) probíhá Masopust. Jedná se o třídenní
svátek, který předchází Popeleční středě, je tedy stejně pohyblivý jako Velikonoce
(1.únor – 7.březen). Masopustu většinou předcházela zabijačka. V tučný čtvrtek měl člověk co nejvíce
jíst a pít, aby byl celý rok při síle. V neděli po bohatém obědě začínala
hlavní masopustní zábava s hudbou. Většinou se protáhla až do druhého dne,
proto se v oslavách plynule pokračovalo i v pondělí. Masopust
vrcholil o masopustním úterku, kdy se konaly průvody maškar a divadelní
představení.
Období předvelikonočního půstu:
Popeleční středa
následuje po Masopustním úterku. V tento den kněz činí věřícím na čele kříž
svěceným popelem, řka při tom - Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se
navrátíš. Tím připomíná pomíjivost pozemského života a
nutnost pokání. Popel se získává spálením ratolestí rozkvetlých kočiček, které
kněz již vloni (tedy téměř před rokem) posvětil o Květné neděli.
Černá neděle
je první postní neděle. Nese název podle černého oděvu žen, který má připomínat
ukřižování Ježíše Krista.
Druhá postní neděle -
Pražná neděle nese název od postního pokrmu, zvaného pražmo. Pražení
nedozrálého obilí patřilo k nejstarším způsobům jeho úpravy a zároveň i
konzervace. Po upražení se obilí dále zpracovalo, případně roztíralo a
používalo pro přípravu polévky.
Třetí postní neděle nese název Kýchavá neděle. V tuto neděli se totiž sloužila mše za
odvrácení moru, jehož prvními příznaky bylo právě nadměrné kýchání. Od té doby
také pocházejí ony známé zdvořilůstky 'Pozdrav Pán Bůh!' a 'Dejž to Pán Bůh!'. Pověra, že kýchání 'čistí hlavu', podporovala
oblibu šňupání tabáku. Proto se ten den hojně šňupalo i kýchalo. Věřilo se, že
kolikrát kdo tento den kýchne, tolik let bude živ.
Čtvrtá postní neděle, která je uprostřed postního období,
nese název Družebná neděle. Radost
nad tím, že již polovina půstu uplynula, se projevovala v družném veselí a
zmírněním omezení společenských zábav. Název může být také odvozován od družby
(tedy 'dohazovače' - jako známého Kecala z Prodané nevěsty), který ten den
spolu se ženichem mohl navštívit domácnost vyhlédnuté nevěsty a připravovat tam
námluvy.
Pátá postní neděle je Smutná
neděle. Její název má v myšlenkách věřících navodit atmosféru
soustředění na umučení a smrt Páně. Tradice spojené s umučením Krista se tu
prolínají s prastarými 'pohanskými' zvyky - vynášení smrti (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, Mařeny) po
překonaném zimním období.
Poslední šestá postní neděle nese název Květná neděle. Její název připomíná den příchodu Krista do
Jeruzaléma. Všechna čtyři evangelia se shodují v líčení této události, kdy
Ježíš projel městskými branami na oslíkovi uprostřed davů jásajících lidí,
kteří mu doslova stlali cestu čerstvě osekanými palmovými ratolestmi. U nás
tento den světí kněz kvetoucí ratolesti kočiček, které pak rozdává účastníkům
mše.
Pondělkem po Květné neděli začíná Pašijový týden na památku Kristova utrpení, který vrcholí svátkem
Velikonoc (ten je tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou,
Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání) a Pondělím velikonočním. O tom
ale zase až příště, až se budou velikonoce blížit ;).
A teď ještě pár slov k velikonočnímu půstu. Co se chápe postní dobou? Pokud se domníváte, že se jedná pouze o
určitou střídmost v jídle, byli byste drobet vedle. Postní období má
daleko hlubší význam. A ať už se člověk považuje za věřícího či ne, v určité
modifikované verzi prospěje každému.
V postní době má
člověk pracovat na proměně a obnově svého života. Člověk má v této době obnovit autentické
vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co
činí život křesťana křesťanským. Půst v křesťanském slova smyslu
tedy v sobě zahrnuje kromě zdrženlivosti v jídle a abstinenci, i modlitbu, almužnu
a dobré skutky.
Na stránkách
www.vira.cz
jsem našla tyto konkrétní kroky v postní době:
- Modlitba
- Půst
- Almužna, činění dobra
- Smíření
Taky se mi moc líbí, jak tam definují půst, proto ho tady
cituji:
„Postem zdaleka není
myšleno jen odepření si jídla. Půst je zřeknutí se čehokoliv, co je v našem
životě postradatelné, zbytečné nebo překážející, co nás spoutává. Skrze něj
dáváme ve svém životě větší prostor Bohu a máme možnost více poznat sami sebe.“
Několik tipů:
* Cvič se ve zdrženlivosti: v jídle, pití,
kouření, sledování televize, nakupování...
* Dodržuj Popeleční středu a Velký pátek jako
zvláštní dny půstu: jen jednou se najez dosyta a odřekni si maso.
* Přinášej páteční oběť - může mít různé formy:
zřeknutí se masa, omezení konzumu. To, co je díky této páteční oběti ušetřeno,
by mělo přijít k dobru lidem v nouzi. Smyslu páteční oběti odpovídají také
různé formy osobní a společné modlitby stejně jako služba a pomoc druhým.
* Jako postní oběť dej stranou určitou částku
peněz: pro hladovějící a jinak trpící
Zřeknutí znamená, když k nutkání "muset
mít" řekneme ne. Zřeknutí se znamená svobodný, zodpovědný a uvědomělý
život.
Nevím, jak vám, ale mně postní období rozhodně dává smysl a
je úplně jedno, zda jste nevěřící a hledáte jen cestu sami k sobě, máte
svoji specifickou víru nebo věříte jen v sílu přírody. Zkuste si každý v tomto
postním období najít v tomto období něco pro sebe. Ať už skrze střídmost v jídle
a pití alkoholu či v jiných věcech, skrze osobní motlitbu, díky které si
uvědomíte, co všechno máte a za co můžete být vděčni nebo třeba skrze smíření se
sebou samými. Já si svůj seznam rozhodně udělám.