Slepičí život...

Včera jsem objevovala jednu z malých uliček, kterou v naší vesnici ještě nemám prochozenou. Přeci jen je to vesnička roztahaná od řeky až vysoko do kopců, plná starých statků a zajímavých zákoutí. Vždy mě baví objevovat ty staro-nová místa a představovat si, co se za nimi skrývá anebo v minulosti skrývalo. Těší mě, že tu mám zatím stále co objevovat :).

Když jsem se tak procházela jednou z těchto zapadlých uliček, která vede za zahradami domů, zaujalo mě kolik rodin chová vlastní slepice. Docela pozitivní, není nad vlastní domácí vajíčko, nemluvě o tom, že klecovým chovům absolutně nefandím. Už dlouho mě mrzí, že jsem ještě neobjevila nějakého producenta domácích vajíček, od kterého bych odebírala vajíčka pravidelně.

Pár lidí mi už radilo, ať si pořídím vlastní slepice, mně se ale do toho moc nechtělo kvůli zničené části zahrady a nelibému odéru. I teď jsem ale viděla, že lidi chovají třeba jen pár slípek na celé ploše zahrady a měli krásný trávník...navíc stejně mi tam už hopsají kozy. A shodou okolností mě teď zaujal jeden projekt „Slepice v nouzi“.

Ano, patřím mezi ty naivní idealisty, kteří věří, že můžou něco změnit...už tím, že zachrání třeba jen jeden slepičí život a přestanou kupovat vajíčka od slepic z klecových chovů. Nejspíš to je naivní, ale popravdě, čím víc takových idealistů jako já na tom světě bude, tím se nám bude žít lépe ;). Zakázala jsem si pořizovat jakákoliv zvířátka do doby než budu bydlet pořádně já, protože pak musím řešit zvířecí bydlení a nestíhám řešit svoje...ale jednou...na podzim, třeba příští jaro, si 2-3 do volného výběhu na zahradu pořídím. I kdyby nesnášely, alespoň pro ně to bude mít smysl...

Určitě se podívejte na stránky...http://www.slepicevnouzi.cz/